V Praze dne 11. 12. 2023
Vážená paní náměstkyně,
jako subjekt sdružující téměř 120 organizací a jednotlivců napříč nevládním neziskovým, občanským i akademickým sektorem, kteří společně usilují o prevenci a systémové snižování bytové nouze v Česku, se na Vás obracíme v souvislosti s probíhající reformou systému nepojistných sociálních dávek.
Souzníme s tím, že stávající systém nepojistných sociálních dávek v Česke republice zdaleka není ideální a zaslouží si postupné zefektivňování, i v oblasti automatizace, s cílem zjednodušit čerpání oprávněným žadatelům a poskytovat potřebnou podporu včas a v odpovídajícím rozsahu. S ohledem na křehkost stávajícího systému, chybějící kapacity a dopadovou analýzu, se však obáváme nezamýšlených a přitom závažných dopadů navrhované reformy na široké spektrum domácností. A to jak na ty nejzranitelnější, tak na ty z nižší střední vrstvy, pro které dávkový systém v současném socioekonomickém kontextu a při stávajícím růstu reálných nákladů na život představuje nepostradatelnou “záchrannou síť” zabraňující jejich propadu do chudoby a bytové nouze.
Z našeho pohledu si stát musí být u obdobně ambiciózní reformy velmi dobře vědom, jaký konkrétní cíl sleduje, jaké konkrétní problémy chce řešit a jaký je jejich rozsah (doložený prostřednictvím dat). Stát nemůže prosazovat reformu, aniž by věděl, na které domácnosti změna dopadne pozitivně či negativně, v jakých žijí regionech, s jakými příjmy nyní musí vyjít a kolik budou mít po změně prostředků na pokrytí základních životních potřeb, včetně bydlení.
Jsme dnes v situaci, kdy inflace a pokles reálné hodnoty mezd, specificky růst cen energií a bydlení vede k tomu, že široké skupiny obyvatel jsou ohroženy ekonomickou nejistotou. Podle dat PAQ Research má až polovina domácností s dětmi v posledním roce větší výdaje než příjmy[1]. Ceny bydlení jsou v Česku v přepočtu k platům jedny z nejvyšších v Evropské unii[2]. Chudoby či neúnosného snížení životní úrovně se v květnu 2023 podle výzkumu STEM obávalo 58 % obyvatel[3]. Za poslední dva roky došlo k téměř zdvojnásobení počtu osob, dětí i seniorů v energetické chudobě. Příspěvek na bydlení je nejvýznamnějším nástrojem zmírňování energetické chudoby (viz studii Energetická chudoba a její řešení)[4].
Zdroj: Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace: návrh Zákona o podpoře v bydlení. Dostupné na: https://odok.cz/portal/services/download/attachment/ALBSCY2LVPJT/
Většina obyvatel (přes 80 %) si zároveň myslí, že vláda se nesnaží tuto situaci adekvátně řešit. V tomto kontextu je podle nás zásadní ke změně systému nepojistných dávek přistupovat tak, aby nedošlo k ochromení jeho ochranné – preventivní funkce, a to i v oblasti prevence ztráty bydlení.
Konkrétním problematickým příkladem z hlediska prevence je navrhovaná kontrola výše úspor žadatelů o dávky. Z našeho pohledu je potřeba zamezit tomu, aby ze systému vypadly domácnosti s malými úsporami, tedy typicky senioři/ky nebo domácnosti s dětmi. Pokud se shodneme na tom, že jednou z klíčových rolí systému je prevence propadu ohrožené populace do chudoby, není správné, aby domácnosti dosáhly na státní podporu až poté, co spotřebují své úspory, včetně těch odkládaných na nezbytné nenadálé větší výdaje. V případě domácností v energetické chudobě, což je největší část z domácností s nárokem na příspěvek na bydlení, vytváří testování úspor perverzní pobídky. Veřejná pobídka by měla být nastavena tak, aby vytvářela pobídky ke zvyšování úspor nezbytných pro realizaci opatření snižujících výdaje na energie, ne obráceně.
Za problematické dále považujeme majetkové testy, které měly v systému hmotné nouze své opodstatnění, ale v systému SSP mohou odradit domácnosti od podávání žádostí, nebo je z této podpory úplně vyřadit. Přitom i nízkopříjmová rodina potřebuje třeba automobil, žije-li v nějakém menším sídle s horší dopravní obslužností. V konečném důsledku může toto opatření vést k dalšímu prohlubování regionálních disparit. V potaz je také třeba vzít, o kolik může být potenciální úspora na výplatě dávek vyšší než náklady na realizaci majetkových testů.
Uvítali bychom také upřesnění a znovupromyšlení uvažovaného principu podmíněnosti dávkové pomoci pracovní aktivitou nebo snahou o ni. Z našich zkušeností z oblasti prevence a řešení bytové nouze obdobné podmínění nároku na možné čerpání dávek státní sociální podpory v sobě skrývá významná úskalí a ve výsledku není funkčním mechanismem sociální pomoci.
Uvažovaný mechanismus navíc nereflektuje stávající poddimenzované kapacity Úřadu práce, chybějící koordinaci ÚP s jeho samostatným oddělením – službami zaměstnanosti, které již s cílovými skupinami návrhu výše pracuje, bohužel však neefektivně.
Za dublování agendy, kterou v současné době již ÚP ČR zastává, považujeme i uvažovaný aktivizační plán. Z našeho pohledu by do posuzování nároku na dávku neměli vstupovat jiné požadavky, než je snaha o zvýšení příjmu. Vynucování těchto požadavků se může jednoduše stát nástrojem šikany u některých klientů/tek ÚP ČR. Doporučujeme jej tak zcela vypustit a naopak posílit pozice poradců/kyň při řešení bariér na trhu práce, v souladu s doporučením Rady Evropy.
Z dostupných informací není zřejmé, jaké důsledky reforma předpokládá pro společně posuzované osoby – jaký bude mít na ně dopad výpadek z pracovní aktivity jiného člena domácnosti. Viz „DSSP maximálně odráží princip, že podporu má mít jen ten, kdo pracuje nebo se snaží – je vyžadováno u všech členů domácnosti, kde je důvodné, to vyžadovat.“ Oproti avizovanému motivačnímu charakteru celé reformy zde spatřujeme spíše represivní prvky, které se opakovaně v sociální politice neosvědčily, v tuzemsku ani v zahraničí.
Za velmi problematický považujeme samotný návrh způsobu výpočtu výše dávek: „Výše se stanoví pro období 3 měsíců na základě skutečností předchozích tří měsíců“. Tím by dávkový systém přišel o jednu ze svých zásadních komponent pro lidi v nouzi a to je schopnost reagovat na aktuální situaci. U lidí pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi dochází velmi často k náhlým změnám v příjmu i jejich nákladech (stěhovaní atd.). Pokud na tyto situace nebude schopný navrhovaný systém pružně reagovat, bude jeho účinnost/přínosnost velmi malá.
Dávkové “stropy” by měly být každoročně upravovány na základě inflace, tak, aby odrážely reálné ceny a jejich vývoj byl předvídatelný.
Za nevyužitou příležitost reformy považujeme přetrvávající dělení na tři velikostní kategorie obcí. Tato kategorizace jen v omezeném množství případů reflektuje reálné náklady v jednotlivých obcích. Za smysluplnější v tomto směru považujeme zohledňování vzdálenosti od “center”, nebo využití připravovaných cenových map.
V neposlední řadě doporučujeme přehodnotit návrh zavedení energetického paušálu, tedy stejné částky pro všechny domácnosti. Vzhledem k velké variaci nákladů na energie, hlavně u rodinných domů, toto opatření není efektivně zacílené a nepomůže ani státu ani ohroženým domácnostem. Zavedení energetického paušálu by zároveň de facto znamenalo paralyzování příspěvku na bydlení jakožto efektivního nástroje prevence a pomoci v energetické chudobě. Cenu energií lze řešit na základě předpisu nákladů a není potřeba ji pravidelně dokládat. Lze zde vycházet z předpisu a vyúčtování, pokud nedošlo ke změnám.
Naopak podporujeme zachování normativu, do kterého jsou započteny všechny náklady dohromady, jak je tomu doposud. Byty, které mají vyšší nájem (lepší stav) mají ve většině případů nižší náklady na energie a naopak.
Závěrem bychom chtěli poukázat na to, kde z našeho pohledu a na základě podnětů výše bude klíčové nastavit správné parametry:
- Standardy bydlení a definice trvalého bydlení – každý by měl bydlet důstojně, ale pokud to nejsme schopni zajistit, nemůžeme lidi, kteří si to nemohou dovolit, připravit o podporu.
- Majetkový test – jaká budou kritéria především u lidí mimo hmotnou nouzi s ohledem na podporu v bydlení. Zde může být opravdu velmi problematické, jak třeba posuzovat hodnotu auta u domácnosti, která bydlí na periferii, kde je to nezbytnost. Při nastavování parametrů je klíčové poctivé modelování a testování dopadů.
- Jaké budou redukční hladiny u pracovní komponenty a komponenty na dítě.
Vážená paní náměstkyně, pevně věříme, že naše podněty budete vnímat jako snahu o konstruktivní zapojení se do probíhající diskuse k redesignu systému nepojistných sociálních dávek. Za Platformu pro sociální bydlení nám jde o dopad připravované reformy na domácnosti. Jedná se o největší změnu v materiální podpoře osob za více než dvacet let. Domníváme se tak, že bez detailní analýzy výchozího stavu a dopadů změn není možné předejít potenciálně zničujícím dopadům této změny. Rádi bychom proto měli příležitost diskutovat s Vámi a Vašimi kolegy/němi z Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek stěžejní parametry a celkové nastavení reformy, a to i s ohledem na námi vnímaná rizika implementace, jako jsou poddimenzované kapacity ÚP.
S úctou,
Mgr. Barbora Bírová
ředitelka Platformy pro sociální bydlení
email: barbora.birova@socialnibydleni.org
mobilní telefon: 728 428 534
Platforma pro sociální bydlení je střešní organizací sdružující téměř 120 organizací, expertů a expertek zabývajících se sociálním bydlením a usilujících o řešení bytové nouze různých cílových skupin. Platforma má dlouholeté zkušenosit s podporou zavádění a rozvoje integrovaných systémů sociálního bydlení v řadě měst (nejen) v ČR. Více informací najdete na: www.socialnibydleni.org
[1] Viz iRozhlas: Život k nezaplacení – Kolik domácnostem zbývá po zaplacení všech výdajů. Dostupné z: https://data.irozhlas.cz/zivot/uspory-castky.
[2] Deloitte: Property Index Overview of European Residential Markets (srpen 2023). Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/real-estate/property-index-2023.pdf.
[3] STEM: Kvůli rostoucím cenám energií omezují své potřeby i dobře zajištěné domácnosti (19. červenec 2023). Dostupné z: https://www.stem.cz/kvuli-rostoucim-cenam-energii-omezuji-sve-potreby-i-dobre-zajistene-domacnosti.
[4] Dostupné z: https://zabydleni.org/ke-stazeni.